Sladká vůně s růží. Působí svůdně, měkce a přitom tajemně - má lehce exotický nádech, určitě je v ní kromě ambry i trochu oudu. Ambra je lehce větrová a cítím i krásnou lehkou zatuchlinku. Přitom jsou všechny složky spojeny v hladký celek. Snad jen jednu slabou stránku bych v celé té kráse našla - alespoň u mě - vůně je velmi intimní a drží se u těla.
Sladký semiš se ždibečkem sušeného ovoce a suchými plátky rudých růží. A pak ještě štědrá porce pryskyřicově sladkého dřeva s probleskujícími suchými fialkovými listy. Exkluzivka schovaná mezi mainstream...a zároveň pro změnu limitka.
Už dlouho se rozčiluju, že Givenchy neumí v mainstreamu udělat nic pořádného. Tahle vůně je překvapivou výjimkou, no bohužel je to limitka s relativně omezenou dostupností. Trochu mi něčím malinko připomíná mix letošní Ne m´Oubliez Pas a Paestum Rose, ale zároveň si přitom jde vlastní cestou. K pečerné švestce je tu místo kardamomu, kmínu, karafiátu, skořice a slaměnky jen příjemný, nelimonádový růžový pepř a celkově je v ní výraznější jak růže, tak i pačuli s cedrem.
Po rozvonění se místo Guerlainu připomene už Paestum Rose, jen místo broskvové vonokvětky je tu švestkový sirup, o němž se už zmiňuje Miru (v Ne m´Oubliez Pas je to v téhle fázi zkaramelizovaná švestka). Tím spojovacím bodem je měkká sametová pryskyřičnatost s tím, že růže je znovu v Ambre Velours mnohem výraznější a na rozdíl od sladkobolné Paestum Rose z ní mám mnohem vřelejší dojem. Ano, tahle vůně rozhodně evokuje představu toho nejjemnějšího rudého sametu.
Orientální, mnohem barevnější Rose Absolu Stella McCartney říznutá Paestum Rose v mainstream provedení, leč dost dobrém.!
...je tam růže,
hedvábná a přitom velmi hustá,
měkkoučká,
tmavá...
...k ní se téměř ihned přidává nasládlé černé kadidlo, a pak
i jiné pryskyřice, spíše pryskyřicové vánky s hebce hutnými koženými tóny, a
nakonec
pačuli máčené ve zcukernatělém, ale paradoxně minimálně sladkém švestkovém sirupu.
Maximální překvapení,
z této vůně...
...maximálně kladné.!
(taková neoudově oudová...)
Sladká vůně s růží. Působí svůdně, měkce a přitom tajemně - má lehce exotický nádech, určitě je v ní kromě ambry i trochu oudu. Ambra je lehce větrová a cítím i krásnou lehkou zatuchlinku. Přitom jsou všechny složky spojeny v hladký celek. Snad jen jednu slabou stránku bych v celé té kráse našla - alespoň u mě - vůně je velmi intimní a drží se u těla.
Sladký semiš se ždibečkem sušeného ovoce a suchými plátky rudých růží. A pak ještě štědrá porce pryskyřicově sladkého dřeva s probleskujícími suchými fialkovými listy. Exkluzivka schovaná mezi mainstream...a zároveň pro změnu limitka.
Už dlouho se rozčiluju, že Givenchy neumí v mainstreamu udělat nic pořádného. Tahle vůně je překvapivou výjimkou, no bohužel je to limitka s relativně omezenou dostupností. Trochu mi něčím malinko připomíná mix letošní Ne m´Oubliez Pas a Paestum Rose, ale zároveň si přitom jde vlastní cestou. K pečerné švestce je tu místo kardamomu, kmínu, karafiátu, skořice a slaměnky jen příjemný, nelimonádový růžový pepř a celkově je v ní výraznější jak růže, tak i pačuli s cedrem.
Po rozvonění se místo Guerlainu připomene už Paestum Rose, jen místo broskvové vonokvětky je tu švestkový sirup, o němž se už zmiňuje Miru (v Ne m´Oubliez Pas je to v téhle fázi zkaramelizovaná švestka). Tím spojovacím bodem je měkká sametová pryskyřičnatost s tím, že růže je znovu v Ambre Velours mnohem výraznější a na rozdíl od sladkobolné Paestum Rose z ní mám mnohem vřelejší dojem. Ano, tahle vůně rozhodně evokuje představu toho nejjemnějšího rudého sametu.
Orientální, mnohem barevnější Rose Absolu Stella McCartney říznutá Paestum Rose v mainstream provedení, leč dost dobrém.!
...je tam růže,
hedvábná a přitom velmi hustá,
měkkoučká,
tmavá...
...k ní se téměř ihned přidává nasládlé černé kadidlo, a pak
i jiné pryskyřice, spíše pryskyřicové vánky s hebce hutnými koženými tóny, a
nakonec
pačuli máčené ve zcukernatělém, ale paradoxně minimálně sladkém švestkovém sirupu.
Maximální překvapení,
z této vůně...
...maximálně kladné.!
(taková neoudově oudová...)