V momentě, kdy jsem si ji cákla na ruku, tak jsem byla nadšená - maličko citrusů, jemný kouřový obláček a velká porce vanilky. Jenomže jak šel čas, tak citrusy s kouřem se ztratily a sladké vanilky přibylo. Úměrně tomu ale zase ubylo mého prvotního nadšení. Chodit navoněná jak vánoční cukroví - to mě tedy nějak extra neláká. Možná bych snesla tak maximálně odstřik - ale obávám se, že by se mi tahle vůně rychle omrzela.
Lehoučké citrusy s vanilkou ... jiskřivé i heboučké, rozverné i konejšivé. Nejkrásnější odnož Shalimaru, jaká kdy byla. Novější Cologne se může jít zahrabat.
Nikdy nezapomenu, jak jsem Eau de Shalimar vyzkoušela poprvé. Klasický Shalimar jsem v té době neměla ještě načichaný, jen vzorek Shalimaru Light, který mě okouzlil a jeho vůni a složky jsem vnímala tak nějak pohromadě. U Eau de Shalimar jsem však přesně cítila postupný vývoj - nejdříve citrónovou vůni, která sládla, až přešla do hladké vůně vanilkových rohlíčků. Připadalo mi to tenkrát jako zjevení, jako vrátit se v zimě z procházky v mrazivém počasí a dát si čaj s citrónem a k tomu přikusovat vanilkové rohlíčky.
Samozřejmě jsem si hned pořídila flakón a vůni občas nosím. Rozvoní se vždy podle schématu: ostrý citrón >> hladká vanilka s citrónem. Už ji ale nevnímám tak jednoznačně zahřívací na zimu. Nosím ji spíše v létě a je to krásně chladivá a hladká vanilka s citrónem, z které občas vystoupí i sladké čokoládové tóny.
bergamot. citron i s rozstrouhanou kůrou. pak kolínská voda, pěkná, dámská, úplně vidím jak se jí zliju ráno po sprše a nabije mě to do nového dne..
lehce cítím i to shalimarovské kadidlo, ale fakt lehce, příjemně. chvíli jako bych otevřela nový školní sešit a přičichla k němu. vůně čerstvého papíru.
pak se to najednou otočí, jsou tam i ty kytky, růže, jasmín... a vanilka. teplá vanilková oplatka postrouhnutá kouskem citronové kůry.
a za dvě hodiny sladká vanilka, příjemná, hřejivá, lehká.
taková moje druhá kůže, pěkně se ke mně vine a hladí.
Nádherný rozkrojený citron posypaný velkým množstvím vanilkového cukru. Hřeje a zároveň chladí. Svou intenzitou, výdrží a vánočním laděním mi připomíná L de Lolita. Krémová a hladká vanilka, vanilka, vanilka všude. Pro sebe řadím do kategorie "must have".
Taková malá recenze od sestry, která na parfemech "neujíždí", moc mě pobavila. Vzala flakon do ruky a začala: to je nádhera, cítím tam i sůl z moře, jo je to jako když sedím před kavárnou s výhledem na moře, upíjím citronovou limonádu tonikem a ledem, k tomu pozobávám vanilkovou zmrzlinu a mořská voda se vypařuje do vzduchu. to je přesně vůně dovolené u moře.
Pripomína mi citrónové Mannerky. Je to vlastne ako Shalimar bez kadidla - pre mňa len a len dobre, lebo na mne to shalimarovské kadidlo drží ako pribité a nepustí nič iné, asi ako stará mama, ktorá drží vnúčencom fleka vo fronte na vlek. Toto môžem, aj keď moja vôňa to asi nikdy celkom nebude.
Začátek je přímo výstavní čerstvě rozkrojený citron posypaný krystalovým cukrem, obložený kostkami ledu, a jako dech lehký, sladký kouř, nebo spíš jeho náznak, promísený s vanilkou. Ta postupně převládá, ačkoli pocukrovaný citron je stále zřetelný, a mísí se se sytou, hustou, krémovou tonkou a hebkým bílým pižmem. Nenáročná, ale hodně povedená a zajímavá vůně.
Shalimar to je. Citrusy, vanilka, kosatec.... ale chybí tam kouř a drsný struhadlo bergamotu, vanilka je hladká a jedlá. Pudinková, čímž mě trochu otravuje. Jako že pěkný, ale vlastně nuda. Shalimar vykoupanej a s ostříhanejma drápkama, úplně zbavenej naléhavosti a napětí.
V momentě, kdy jsem si ji cákla na ruku, tak jsem byla nadšená - maličko citrusů, jemný kouřový obláček a velká porce vanilky. Jenomže jak šel čas, tak citrusy s kouřem se ztratily a sladké vanilky přibylo. Úměrně tomu ale zase ubylo mého prvotního nadšení. Chodit navoněná jak vánoční cukroví - to mě tedy nějak extra neláká. Možná bych snesla tak maximálně odstřik - ale obávám se, že by se mi tahle vůně rychle omrzela.
Lehoučké citrusy s vanilkou ... jiskřivé i heboučké, rozverné i konejšivé. Nejkrásnější odnož Shalimaru, jaká kdy byla. Novější Cologne se může jít zahrabat.
Nikdy nezapomenu, jak jsem Eau de Shalimar vyzkoušela poprvé. Klasický Shalimar jsem v té době neměla ještě načichaný, jen vzorek Shalimaru Light, který mě okouzlil a jeho vůni a složky jsem vnímala tak nějak pohromadě. U Eau de Shalimar jsem však přesně cítila postupný vývoj - nejdříve citrónovou vůni, která sládla, až přešla do hladké vůně vanilkových rohlíčků. Připadalo mi to tenkrát jako zjevení, jako vrátit se v zimě z procházky v mrazivém počasí a dát si čaj s citrónem a k tomu přikusovat vanilkové rohlíčky.
Samozřejmě jsem si hned pořídila flakón a vůni občas nosím. Rozvoní se vždy podle schématu: ostrý citrón >> hladká vanilka s citrónem. Už ji ale nevnímám tak jednoznačně zahřívací na zimu. Nosím ji spíše v létě a je to krásně chladivá a hladká vanilka s citrónem, z které občas vystoupí i sladké čokoládové tóny.
bergamot. citron i s rozstrouhanou kůrou. pak kolínská voda, pěkná, dámská, úplně vidím jak se jí zliju ráno po sprše a nabije mě to do nového dne..
lehce cítím i to shalimarovské kadidlo, ale fakt lehce, příjemně. chvíli jako bych otevřela nový školní sešit a přičichla k němu. vůně čerstvého papíru.
pak se to najednou otočí, jsou tam i ty kytky, růže, jasmín... a vanilka. teplá vanilková oplatka postrouhnutá kouskem citronové kůry.
a za dvě hodiny sladká vanilka, příjemná, hřejivá, lehká.
taková moje druhá kůže, pěkně se ke mně vine a hladí.
Nádherný rozkrojený citron posypaný velkým množstvím vanilkového cukru. Hřeje a zároveň chladí. Svou intenzitou, výdrží a vánočním laděním mi připomíná L de Lolita. Krémová a hladká vanilka, vanilka, vanilka všude. Pro sebe řadím do kategorie "must have".
Taková malá recenze od sestry, která na parfemech "neujíždí", moc mě pobavila. Vzala flakon do ruky a začala: to je nádhera, cítím tam i sůl z moře, jo je to jako když sedím před kavárnou s výhledem na moře, upíjím citronovou limonádu tonikem a ledem, k tomu pozobávám vanilkovou zmrzlinu a mořská voda se vypařuje do vzduchu. to je přesně vůně dovolené u moře.
Pripomína mi citrónové Mannerky. Je to vlastne ako Shalimar bez kadidla - pre mňa len a len dobre, lebo na mne to shalimarovské kadidlo drží ako pribité a nepustí nič iné, asi ako stará mama, ktorá drží vnúčencom fleka vo fronte na vlek. Toto môžem, aj keď moja vôňa to asi nikdy celkom nebude.
Začátek je přímo výstavní čerstvě rozkrojený citron posypaný krystalovým cukrem, obložený kostkami ledu, a jako dech lehký, sladký kouř, nebo spíš jeho náznak, promísený s vanilkou. Ta postupně převládá, ačkoli pocukrovaný citron je stále zřetelný, a mísí se se sytou, hustou, krémovou tonkou a hebkým bílým pižmem. Nenáročná, ale hodně povedená a zajímavá vůně.
Shalimar to je. Citrusy, vanilka, kosatec.... ale chybí tam kouř a drsný struhadlo bergamotu, vanilka je hladká a jedlá. Pudinková, čímž mě trochu otravuje. Jako že pěkný, ale vlastně nuda. Shalimar vykoupanej a s ostříhanejma drápkama, úplně zbavenej naléhavosti a napětí.