...mýdlový odér vdýchnutý do plastových nafukovacích balonků.
To je absolutně prvnotní vjem po nástřiku.
A pak, pak si k tomu nafouknutému balonku přivoníte, olíznete jej a v ústech mikrochuť gumy, zbytky vyžvejkané/už téměř bez chutiú bubble gum a blíže neurčitelného cíga.
A pak - cvak - lahodný, velejemně živočišně přitažlivý kmín v mydlinkových bublinkách s luxusně delikátním nádechem z mandarinek rozpouštějící se v oudové kolínské...
Tahle kůže se mnou voní lahodně, jak saténový, vzduchem vznášející se pléd, strašně jemný - jemně utkaný, hladí mě v nose do maximálně nadýchané pěny vyšlehaným bezgravitačním krémem z pryskyřic políbených mandarinkou, jimž žehná - jako zralý a zkušený - elegantní, distingovaně živočišný kmín s mazlivými jiskřičkami v očích...
Barva.? Jo, oranžová, platinové jiskry, ale uvědomuji si pod těmi teplými tóny i černou, prostě temnotu...
(a vy si vyberte, co si pod slovem "temnota" představíte...)
Hodně povedené
Lehce ohořelá, mírně živočišná a důkladně impregnovaná kůže - tudíž nic pro mě. Ovšem po několika hodinách hebce kožená ambrovka s jemným kořením. Škoda přeškoda toho dlouhého začátku....
To, co se Lutensovi v mém případě nepovedlo s Fleurs d´Oranger a La Myrrhe, vylepšil o rok později s touhle maurskou kůží. Spojuje sladce dřevitou myrhu s muškátovým oříškem, páleným styraxem a lehce štiplavou, nepatrně nasládlou skořicí, která po rozvonění s pomocí palčivě dřevitého hřebíčku, kadidla, cibetky, pižma a šikovně nadávkovaného kmínu se špetičkou oudu vytvoří dojem drhnoucí, příjemně živočišné a zakouřené kůže.
Typově podobnou pak použil v pozdější Fumerie Turque, kde ji společně s tabákem dovedl k dokonalosti. Tady tabák nahrazuje již naznačovaný slaďoučký pomerančový květ s Fleurs d´Oranger, avšak bez jarového saponátu a všeho, co mě zlobí, doplněný kandovanou mandarinkovou kůrou. Jedna z nejzajímavějších kožených vůní s pořádnou dávkou sex-appealu, jaké znám, o skvělé intenzitě a výdrži nemluvě.
...mýdlový odér vdýchnutý do plastových nafukovacích balonků.
To je absolutně prvnotní vjem po nástřiku.
A pak, pak si k tomu nafouknutému balonku přivoníte, olíznete jej a v ústech mikrochuť gumy, zbytky vyžvejkané/už téměř bez chutiú bubble gum a blíže neurčitelného cíga.
A pak - cvak - lahodný, velejemně živočišně přitažlivý kmín v mydlinkových bublinkách s luxusně delikátním nádechem z mandarinek rozpouštějící se v oudové kolínské...
Tahle kůže se mnou voní lahodně, jak saténový, vzduchem vznášející se pléd, strašně jemný - jemně utkaný, hladí mě v nose do maximálně nadýchané pěny vyšlehaným bezgravitačním krémem z pryskyřic políbených mandarinkou, jimž žehná - jako zralý a zkušený - elegantní, distingovaně živočišný kmín s mazlivými jiskřičkami v očích...
Barva.? Jo, oranžová, platinové jiskry, ale uvědomuji si pod těmi teplými tóny i černou, prostě temnotu...
(a vy si vyberte, co si pod slovem "temnota" představíte...)
Hodně povedené
Lehce ohořelá, mírně živočišná a důkladně impregnovaná kůže - tudíž nic pro mě. Ovšem po několika hodinách hebce kožená ambrovka s jemným kořením. Škoda přeškoda toho dlouhého začátku....
To, co se Lutensovi v mém případě nepovedlo s Fleurs d´Oranger a La Myrrhe, vylepšil o rok později s touhle maurskou kůží. Spojuje sladce dřevitou myrhu s muškátovým oříškem, páleným styraxem a lehce štiplavou, nepatrně nasládlou skořicí, která po rozvonění s pomocí palčivě dřevitého hřebíčku, kadidla, cibetky, pižma a šikovně nadávkovaného kmínu se špetičkou oudu vytvoří dojem drhnoucí, příjemně živočišné a zakouřené kůže.
Typově podobnou pak použil v pozdější Fumerie Turque, kde ji společně s tabákem dovedl k dokonalosti. Tady tabák nahrazuje již naznačovaný slaďoučký pomerančový květ s Fleurs d´Oranger, avšak bez jarového saponátu a všeho, co mě zlobí, doplněný kandovanou mandarinkovou kůrou. Jedna z nejzajímavějších kožených vůní s pořádnou dávkou sex-appealu, jaké znám, o skvělé intenzitě a výdrži nemluvě.