Tuberóza, chvíli hutná, chvíli sladká, připomínající čínské barevné gumy. Chvíli dokonce s kokosovým nádechem. Pak zase chvíli zelená, svěže orosená, a chvíli jako pampeliška, žlutý medový jarní květ. Vůně drží a přitom se stále mění, opakuje se ve vlnách... nedá se říct, že je svěží na začátku a sladká na konci, mění se různě podle počasí a teploty těla. Zelená svěžest se ozve klidně po několika hodinách. Květinová vůně, silná a kvalitní, díky zpracování a také faktu, že tuberóza není žádné tintítko. Vzpomněla jsem si, co říkal kolega o ženě, která je trochu robustní - a třeba to může platit i pro květinu: Žena (květina) má být dobře stavěná. V zimě zahřeje a v létě vrhá stín :)
Je možné, že tento příměr už někdo někde použil (snad se neopakuju), ale po nástřiku jsem se rázem ocitla ve filmu Adéla ještě nevečeřela. Přede mnou velká, až obludně veliká květina, která dokáže zaplnit celý prostor a pozřít každého. Pravda, ve filmu jenom s hudbou, mě málem pohltila i bez hudebního doprovodu.Celá scéna je zpočátku zasazená do skleníku, ale jen na chvíli. Obklopila mne vlhká zeleň, výrazná a svěží s jemnou vůní hub, kterou jsem ucítila jen při první zkoušce, pak už ne, škoda, líbilo se mně to.
Vůně má neuvěřitelnou sílu, uzurpuje si velký kus prostoru. Ovšem při mírné aplikaci, vytváří voňavý obláček, který trvá a trvá. Už si konečně musím přiznat, že jsem milovníkem bílých květin, v tomto případě tuberózy a v Carnal Flower tuberózy majestátní a silné, nesmlouvané až sebestředné a tak trochu panovačné (mohl by nastat boj kdo z koho, trochu jako boj s masožravou Adélou). Ale nestalo se a vůně mě stále fascinuje. Tuberóza je tady přirozená a autentická se zastřenou vůni zeleně jejich stonků. A k tomu ta její máslová nasládlost…
Zeleně svěží eukalyptový dech probouzí den. Sluneční paprsky se derou skrze šťavnatou zeleň, aby mohly polaskat sametové tváře bílých květů. Máslové aroma ylangu si dává koupel v hebké mléčnosti tuberózy a jejich společná vůně se jako ve vlnkách přelévá přes jemně živočišnou opojnost jasmínu. I pár pomerančových kvítků koketujících s kokosovou nasládlostí se hlásí svou přítomností ke společnému života bytí …
Živá, zelenkavá, bohatá oslava bílých květin decentního ducha. Nekřičí do okolí, nabádá k tichému soustředění se v sebe sama a k nalézání radosti ve svém srdci.
Rozmačkaný zelený plevel se zbytky mokré hlíny pokapaný oslazenou citronovou šťávou, z pod kterého se kvapem derou ven sladké bělostné květy tuberózy a nádechem kokosového mléka a nakysle zelených stonků plných vody. Po rozvonění se připojila i lehce máslová gardénie a s ní spojené pověstné "houbičky". Opojná a opulentní vůně pro opravdu náruživé milovnice bílých květin...kohokoliv jiného převálcuje jak tank krabičku sirek.
I když Dominique Ropion patří mezi moje oblíbené parfuméry, o tuberóze už tohle říct úplně nemůžu. Většinou dávám přednost její máslové podobě s ovocnou vůní a to pro Carnal Flower rozhodně neplatí. Zpočátku je díky svěžímu bergamotu, nezralému melounu a eukalyptu hodně zelená, až kafrová. Ovocná je naprosto minimálně, vyzní spíše kořenitě a v kombinaci s jasmínem, ylang ylangem a kokosem hodně tropicky.
Čím je ale Carnal Flower opravdu zajímavá, to je tón mléčné rostlinné mízy, který se v ní objeví po rozvonění a společně s hřejivostí tuberózy, slaným pižmem a svěžestí nesladkého pomerančového květu vyvolává dojem, jako bychom vzali stonky tuberózy, rozřízli je a mízu z nich nechali volně stékat po rozpálené lidské kůži. Smyslně jako v případě Roucelovy Dans Tes Bras to na mně osobně sice nepůsobí, rozhodně je to ovšem jedna z nejoriginálnějších tuberózovek, jaké jsem kdy zkusila.
Tuberóza, chvíli hutná, chvíli sladká, připomínající čínské barevné gumy. Chvíli dokonce s kokosovým nádechem. Pak zase chvíli zelená, svěže orosená, a chvíli jako pampeliška, žlutý medový jarní květ. Vůně drží a přitom se stále mění, opakuje se ve vlnách... nedá se říct, že je svěží na začátku a sladká na konci, mění se různě podle počasí a teploty těla. Zelená svěžest se ozve klidně po několika hodinách. Květinová vůně, silná a kvalitní, díky zpracování a také faktu, že tuberóza není žádné tintítko. Vzpomněla jsem si, co říkal kolega o ženě, která je trochu robustní - a třeba to může platit i pro květinu: Žena (květina) má být dobře stavěná. V zimě zahřeje a v létě vrhá stín :)
Je možné, že tento příměr už někdo někde použil (snad se neopakuju), ale po nástřiku jsem se rázem ocitla ve filmu Adéla ještě nevečeřela. Přede mnou velká, až obludně veliká květina, která dokáže zaplnit celý prostor a pozřít každého. Pravda, ve filmu jenom s hudbou, mě málem pohltila i bez hudebního doprovodu.Celá scéna je zpočátku zasazená do skleníku, ale jen na chvíli. Obklopila mne vlhká zeleň, výrazná a svěží s jemnou vůní hub, kterou jsem ucítila jen při první zkoušce, pak už ne, škoda, líbilo se mně to.
Vůně má neuvěřitelnou sílu, uzurpuje si velký kus prostoru. Ovšem při mírné aplikaci, vytváří voňavý obláček, který trvá a trvá. Už si konečně musím přiznat, že jsem milovníkem bílých květin, v tomto případě tuberózy a v Carnal Flower tuberózy majestátní a silné, nesmlouvané až sebestředné a tak trochu panovačné (mohl by nastat boj kdo z koho, trochu jako boj s masožravou Adélou). Ale nestalo se a vůně mě stále fascinuje. Tuberóza je tady přirozená a autentická se zastřenou vůni zeleně jejich stonků. A k tomu ta její máslová nasládlost…
Z lůna květiny svět zrozený …
Zeleně svěží eukalyptový dech probouzí den. Sluneční paprsky se derou skrze šťavnatou zeleň, aby mohly polaskat sametové tváře bílých květů. Máslové aroma ylangu si dává koupel v hebké mléčnosti tuberózy a jejich společná vůně se jako ve vlnkách přelévá přes jemně živočišnou opojnost jasmínu. I pár pomerančových kvítků koketujících s kokosovou nasládlostí se hlásí svou přítomností ke společnému života bytí …
Živá, zelenkavá, bohatá oslava bílých květin decentního ducha. Nekřičí do okolí, nabádá k tichému soustředění se v sebe sama a k nalézání radosti ve svém srdci.
Rozmačkaný zelený plevel se zbytky mokré hlíny pokapaný oslazenou citronovou šťávou, z pod kterého se kvapem derou ven sladké bělostné květy tuberózy a nádechem kokosového mléka a nakysle zelených stonků plných vody. Po rozvonění se připojila i lehce máslová gardénie a s ní spojené pověstné "houbičky". Opojná a opulentní vůně pro opravdu náruživé milovnice bílých květin...kohokoliv jiného převálcuje jak tank krabičku sirek.
I když Dominique Ropion patří mezi moje oblíbené parfuméry, o tuberóze už tohle říct úplně nemůžu. Většinou dávám přednost její máslové podobě s ovocnou vůní a to pro Carnal Flower rozhodně neplatí. Zpočátku je díky svěžímu bergamotu, nezralému melounu a eukalyptu hodně zelená, až kafrová. Ovocná je naprosto minimálně, vyzní spíše kořenitě a v kombinaci s jasmínem, ylang ylangem a kokosem hodně tropicky.
Čím je ale Carnal Flower opravdu zajímavá, to je tón mléčné rostlinné mízy, který se v ní objeví po rozvonění a společně s hřejivostí tuberózy, slaným pižmem a svěžestí nesladkého pomerančového květu vyvolává dojem, jako bychom vzali stonky tuberózy, rozřízli je a mízu z nich nechali volně stékat po rozpálené lidské kůži. Smyslně jako v případě Roucelovy Dans Tes Bras to na mně osobně sice nepůsobí, rozhodně je to ovšem jedna z nejoriginálnějších tuberózovek, jaké jsem kdy zkusila.