databáze 175398 vůní od 10937 značek a 2154 parfumérů

Café Rose Tom Ford

Café Rose
značka: Tom Ford
parfumér:
rok: 2012
určení: pro ženy
hlava: šafrán, černý pepř, májová růže
srdce: turecká růže, bulharská růže, káva
základ: kadidlo, ambra, santal, pačuli

kolekce Jardin Noir, řada Private Blend

Diskuze:
Komentáře k vůni (7)
Avatar
jerry (12.7.2023 )

Suchá šafránová růže s jemnou sladce kouřovou clonou. Byla by tu jistá podoba s Rose Nacrée du Désert, včetně lineárnosti i zjevné inpirace arabskými parfémy. A stejně tak brilantní výdrž....

Avatar
viktorka_od splavu (26.7.2018 )

slovutní gentlemani, černá káva mletá čerstvě z vybraných zrnek s vůní čokolády se podává v salonku. na kožených pohovkách a křeslech, lakovaných karetních stolcích a s vybranými doutníčky, zlatavým koňakem, za zataženými sametovými závěsy barvy bordeauxského vína.. debata o cenách zlata na burze zaslouží příjemné prostředí.. buřinky prosím odkládejte zde. a pozor, pro ty kteří se zdrží déle - o půlnoci přijde Kiki a její společnice. víte přece, jak má Kiki ráda růže... dnes v noci budete moci zasypat její bělostné tělo okvětními lístky z připravených kytic. diskrétnost zaručena. přeji vám úspěšný večer a zavírám těžké dubové dveře, v žádném případě nebudete rušeni.
hanebná růže:-)

Avatar
Dalia (23.6.2018 )

Sladká ta pokušení
jimž podléhám
a čekám na znamení
že život není klam …

Příjemně lechtivý dotek šafránu se zvolna rozpouští v růžové esenci, jejíž omamnost tlumí nadýchané aroma kávy. Držím v dlaních hrnek lahodně vonícího nápoje s čepicí našlehané smetanové pěny, do které se pomaloučku noří drobné hoblinky temně hnědé čokolády. Na stolku z tmavého naleštěného dřeva se míhají zlatavě jantarové odlesky zapadajícího slunce, které si našlo skulinku mezi těžkými závěsy. Nechávám se opíjet vůní růží těžknoucí ambrou sálavě se vlnící na mé kůži a v rozkoši okamžiku se s touhou snoubí klid.

Avatar
daniela (14.12.2017 )

Růže, které se budou nejspíše líbit i těm, co růže v parfémech nemusí. Možná díky smíchání různých druhů, přičemž z každého jako by vyniklo to nejlepší. Růže v Café Rose jsou syté, do sladka, přitom zasypané kořením a dřevem. Nejvíce se mi líbí chvíle asi 20 minut po aplikaci, kdy se objeví kořeněná a silně kadidlová pecka do nosu, typicky fordovská, kdy vůně nevoní jen při nádechu, ale vzadu za nosem při výdechu. Tahle krátká, kořeněná kadidlová část mi připomněla Nu od YSL (ta voněla taky tak zvláštně - při výdechu, "za nosem"), vydrží však jen chvilku, pak se vůně usadí a jsou to už "jen" růže. Chvílemi vlahé a sladké, chvílemi suché a kořeněné, chvílemi jakoby "arabské". Moc pěkné!

Avatar
wendulka (28.4.2015 )

Zabte mě, rozčtvrťte mě, ale já žádnou vyloženou podobu mezi Noir de Noir a Café Rose, o níž se psalo na fragrantice, necítím (ani moje máma, která také posloužila za obětního beránka). Ano, v počátku je stejný šafrán, ovšem v Café Rosé je „zdrsněný“ černým pepřem. Tím však veškerá drsnost Café Rose končí a přeloupne se na křehce elegantní úroveň.


Hledáte-li gurmánskou zvrhlost, ženu sexy vampa, jděte po Noir de Noir, Café Rose je spíš elegantní dáma v klobouku s černým závojíčkem popíjecí jemně sladkou krémovou kávu.

Noir de Noir, to je tma, slastně černá tma. Café Rose spíš jede – teď doufám, že domenica promine, že jsem si vypůjčila její obrat, ale ono je to trefné – v čokoládových tónech s tmavorudými odlesky, takže zase ne tak „noir“, jak možná někdo očekával. Růže v CR je světlejší, křehčí, sladká jen nepatrně, na tmavší úroveň ji strhává jen ta nasládlá „krémová“ káva, kterou jsem výše zmiňovala, s nepatrným prachovým popraškem.


V základu se pak rozchází docela. NdN je pro mě pačuli s vanilkou v midnightpoi­sonovském stylu, ovšem vyšroubovaná na vyšší úroveň díky oudu a megadávce větvičníku. Café Rose, to je pravá ambra s typickými hořkoslanými tóny, protkaná kouřovými kadidlovými nitkami a příměsí pačuli. Sice někdo může namítat, že v NdN je pačuli taky, jenže tam hraje druhý housle větvičníku, tady hraje spíš třetí housle a je prostě jiný.


Jinak NdN, to je intenzivní vůně s neobvykle dlouhou výdrží, která jde hodně do prostoru, Café Rose bych označila za ten typ vůně, co jde víc k tělu, přitom však o sobě dává vědět stejně dlouho.

Avatar
andry (12.4.2015 )

Nejprve gurmánská růže – kytice čerstvých, přiměřeně červených růží s kapkou nakyslosti, a nádech dezertu tiramisu. Káva tlumí přílišnou rozjásanost růže, jinak se obávám, že by to pro mě, odpůrce takové rozjuchanosti, mohl být adept na drhnoutí. Posléze se ztlumí ještě více, zvážní suchým šafránem a náznakem pačuli; nedlouho poté, s přechodem do růže kořenité, následují štiplavější pepř a kadidlo. Zpočátku se zdá optimističtější, než skutečně je.

Představa: terasa, odpoledne v babím létě, kolem zábradlí se ovíjí popínavé růže, secesní nábytek, malý stolek a židle, pěkně oblečená dáma z doby, kdy se nosily slunečníky, v dlouhých šatech ze sametu, s kloboučkem , vlasy svázanými do drdolu, v rukavičkách a v ruce drží za ouško malý zdobený hrníček s kávou, malíček drobátko nevhodně trčící do prostoru.

Zahoďte flakony Stelly, tohle je dokončená verze pro ty, kdo si žádají něco sytějšího.

Avatar
Miru (10.1.2015 )

…omylem vydechnete naplno a
hebký černý pepř se rozlétne všude kolem.!.,
promíchá se s šafránem, k němuž,
rozemnutému ve špetce z prstů,
jste si chtěli opatrně přivonět…
Zaslzí vám oči, protáhne to nos,
ale
v momentě ten šedočernofialový prach dopadne na olejovitou hladinu růžového sirupu mezi nachové plátky růží, jež se tím vyrušením shora rozkomíhaly do lehce houpavého rytmu…
A zase klid –
tekutina se zklidní, okvětní lístky královny květin se dál pozvolna noří ke dnu…
Ježíši.!., je to tak líííné,
laskající, svádivé, temné, zapovězeně lahodné.
Přestože je zde nesmírná hustota, vznášíte se,
přestože je zde galon(nebo galony) růžové esence, nakyslost z její přemíry je vysvobozením – je žádoucí, protože její množství je dokonalé, a
alespoň trochu se drží člověk při smyslech…
…a káva.?.
Ach ano, chtělo by to šálek nějakého povzbuzujícího nápoje…
Jinak to nedám, jinak to nezvládnu..!.
…rty slastně namočené do pěny capuccina
na víčka si
- zvolna –
sedá
tíha
líná
a
řasy
ztěžka
pouští světlo do očí…
Něžnou silou přejet palcem přes horké rty.
Kdo jsem já?
A proč (kde) jsi ty?
…nad kouřící kávou vzpomínky zas útočí.
Kávový opar, tančící mezi molekulami vzduchu kolem vás, dráždí/nutí vaše čichové buňky lovit,
chytat ty tmavohnědě aromatické tóny, kde se jen dá…
Jo,
je to vůně kytice sytě rudých sametových růží, jejichž až olejovitá vůně vás zahltí a vůně kávy kouřící vám v dlaních do tváře…
Potřebuji ji,
tu vůni…
12/11/12