Pokud bych měla Aqaysos nějak velmi zjednodušeně charakterizovat, popsala bych ji jako guillaumeovskou variaci na Ellenovy akvarelové vůně. Pierre se prý s její pomocí pokusil zachytit blyštivý charakter krystalu se všemi jeho fazetami. Jeho chladný povrch se zabroušenými hranami tu reprezentují citrusy s ostře bylinným koriandrem.
Klidně by to ale taky mohly být kapky rosy, které zmrzly na zaprášených (pepř) lístcích keříků černého rybízu, obklopených z jedné strany broskvoní a z druhé jehličnany, na něž se v závěru snese i pár drobounkých vloček bílého pižma. Anebo ještě jinak: Aqaysos navazuje tam, kde skončila Aube Pashmina, jen tentokrát bez rajčatových lístků.
Pokud bych měla Aqaysos nějak velmi zjednodušeně charakterizovat, popsala bych ji jako guillaumeovskou variaci na Ellenovy akvarelové vůně. Pierre se prý s její pomocí pokusil zachytit blyštivý charakter krystalu se všemi jeho fazetami. Jeho chladný povrch se zabroušenými hranami tu reprezentují citrusy s ostře bylinným koriandrem.
Klidně by to ale taky mohly být kapky rosy, které zmrzly na zaprášených (pepř) lístcích keříků černého rybízu, obklopených z jedné strany broskvoní a z druhé jehličnany, na něž se v závěru snese i pár drobounkých vloček bílého pižma. Anebo ještě jinak: Aqaysos navazuje tam, kde skončila Aube Pashmina, jen tentokrát bez rajčatových lístků.