Mořské pobřeží s ostrým větrem a trsy vysušené ostré trávy (tato fáze je hodně blízká povedené artsanovské Cote d'Amour). Pak se objevily bílé květiny i se žlutým pylem a nasládlými zelenými stonky, zalité neparfémovaným tělovým mlékem. Po úplném rozvonění zeleň vystoupila do trošku ostřejší podoby, doplněné vyčichlým kořením a vylouhovanými zázvorovými plátky. Kombinace je to velmi zvláštní, celkově vzato víc než cokoliv jiného mi, s výjimkou "mořského" začátku, ale připomíná pověstný cukrářský výtvor pejska a kočičky.
Kvůli kokosu ve složení jsem měla původně z téhle vůně největší obavy a teď po vyzkoušení si říkám, jestli se nakonec tohle nemělo jmenovat Jangala. Přesně tady totiž Pierre zapomněl tu vlhkou hořkou tropickou (nikoliv skleníkovou) zeleň. Okraj téhle džungle zasahuje až na teplou písečnou pláž, ochlazovanou mořským příbojem (moc zajímavá kombinace jiskřivé, avšak téměř nesladké plumérie a soli).
Místo tradičního opalovacího krému tu tentokrát máme olej s jemnou vůní kokosu (znovu souhlas s blackviolet). A místo orchidejí od místních domorodců tu máme na přivítanou věnec krémově nazelenalých lilií. Jen ten jemně kořeněný drydown (drcený pepř s pikantním zázvorem) mi do téhle atmosféry úplně nezapadá, tedy až na ten citrusově nazelenalý petitgrain. Přesto je to pořád zajímavě exotické. Kromě toho má Paris-Seychelles z celé čtveřice nejlepší intenzitu a výdrž.
Mořské pobřeží s ostrým větrem a trsy vysušené ostré trávy (tato fáze je hodně blízká povedené artsanovské Cote d'Amour). Pak se objevily bílé květiny i se žlutým pylem a nasládlými zelenými stonky, zalité neparfémovaným tělovým mlékem. Po úplném rozvonění zeleň vystoupila do trošku ostřejší podoby, doplněné vyčichlým kořením a vylouhovanými zázvorovými plátky. Kombinace je to velmi zvláštní, celkově vzato víc než cokoliv jiného mi, s výjimkou "mořského" začátku, ale připomíná pověstný cukrářský výtvor pejska a kočičky.
Kvůli kokosu ve složení jsem měla původně z téhle vůně největší obavy a teď po vyzkoušení si říkám, jestli se nakonec tohle nemělo jmenovat Jangala. Přesně tady totiž Pierre zapomněl tu vlhkou hořkou tropickou (nikoliv skleníkovou) zeleň. Okraj téhle džungle zasahuje až na teplou písečnou pláž, ochlazovanou mořským příbojem (moc zajímavá kombinace jiskřivé, avšak téměř nesladké plumérie a soli).
Místo tradičního opalovacího krému tu tentokrát máme olej s jemnou vůní kokosu (znovu souhlas s blackviolet). A místo orchidejí od místních domorodců tu máme na přivítanou věnec krémově nazelenalých lilií. Jen ten jemně kořeněný drydown (drcený pepř s pikantním zázvorem) mi do téhle atmosféry úplně nezapadá, tedy až na ten citrusově nazelenalý petitgrain. Přesto je to pořád zajímavě exotické. Kromě toho má Paris-Seychelles z celé čtveřice nejlepší intenzitu a výdrž.