Skoro nesladké kořenité kakao a třebaže je u něho karamelová vanilka, nedělá na mě dojem gurmánské vůně. Jsou to v deštném pralese dozrálé kakaové boby, které se suší na sluníčku, potom rozdrtí a posypou skořicí, štiplavým chilli a pikantním hřebíčkem. Ale to není všechno, tahle vůně má ještě další rozměr, takový živočišný, až smyslný nádech. Erotická čokoláda.
Tak tohle kakao má opravdu grády. Zaří několika odlesky zlaté přesně, jak popsala Miru. Je surové a hořké a voní po lískových oříšcích a kardamomu. Zanedlouho zesládne díky trošce karamelu (jedna z poloh mexické vanilky), ale ne moc, protože vzápětí se přes něj převalí hromada nesladké, najemno namleté skořice s palčivým chilli a pár zrníčky kmínu s příjemnými živočišnými a koženými podtóny.
Po rozvonění dostane víc prostoru samotná mexická vanilka, která už nyní kromě karamelu voní i po rozpouštěné krémové vysokoprocentní čokoládě podobně jako v mexickém Shalimaru, což jí v kombinaci s oříškovým, prachově delikátním kakaem náramně prospívá. Chilli už sice není patrné, jelikož ho v téhle fázi vystřídá "přívětivější" hřebíček, a skořice zesládla, ovšem vůni to ani v nejmenším neubírá na pikantní přitažlivosti.
Vůně jde krásně do prostoru a dobře drží. Ano, starodávný životabudič, i tady musím dát Miru za pravdu. Řekla bych, že typově je někde napůl cesty mezi Lutensovou Arabií coby naučnou vůní (tzn. vůní, k níž člověk rád přičichne čas od času, ale na pravidelné nošení je to až příliš velká vůně) a Xocoatl s tím, že ta není tak suchá a je spíš vanilkově mléčná. Škoda, že kusy z cestovního balení nejdou zakoupit i jednotlivě, hned bych po něm skočila.
Zlaté kakao.
Zlatá vanilka.
Jasná zář se špetičkou skořice.
Tohle není tmavé sladké kakao s pěnou, horké a husté smetanou.
Tohle je kakao průhledné,
zlaté sluncem, až oči přecházejí.!,
a díky tomu světelnému zlatu je Anima Dulcis hutně lehounká a plná, zlatě vanilkově nasládlá.
Zlatě se třpytící kakao...
...něco jak mořská hladina blyštící se v poledním slunci...
Jenže po čase začíná přece jen tmavnout..
...jakoby vosk a slamněnky, takové to křehké horko nad plamenem...
Zvláštní, lehce nostalgické tóny...
Ta vůně na kůži trochu pálí, přesně jak hořící svíčka blízko těla...
Nakonec delikátní závany hřebíčku a chilli...
...Anima Dulcis je starodávný životabudič.
Skoro nesladké kořenité kakao a třebaže je u něho karamelová vanilka, nedělá na mě dojem gurmánské vůně. Jsou to v deštném pralese dozrálé kakaové boby, které se suší na sluníčku, potom rozdrtí a posypou skořicí, štiplavým chilli a pikantním hřebíčkem. Ale to není všechno, tahle vůně má ještě další rozměr, takový živočišný, až smyslný nádech. Erotická čokoláda.
Tak tohle kakao má opravdu grády. Zaří několika odlesky zlaté přesně, jak popsala Miru. Je surové a hořké a voní po lískových oříšcích a kardamomu. Zanedlouho zesládne díky trošce karamelu (jedna z poloh mexické vanilky), ale ne moc, protože vzápětí se přes něj převalí hromada nesladké, najemno namleté skořice s palčivým chilli a pár zrníčky kmínu s příjemnými živočišnými a koženými podtóny.
Po rozvonění dostane víc prostoru samotná mexická vanilka, která už nyní kromě karamelu voní i po rozpouštěné krémové vysokoprocentní čokoládě podobně jako v mexickém Shalimaru, což jí v kombinaci s oříškovým, prachově delikátním kakaem náramně prospívá. Chilli už sice není patrné, jelikož ho v téhle fázi vystřídá "přívětivější" hřebíček, a skořice zesládla, ovšem vůni to ani v nejmenším neubírá na pikantní přitažlivosti.
Vůně jde krásně do prostoru a dobře drží. Ano, starodávný životabudič, i tady musím dát Miru za pravdu. Řekla bych, že typově je někde napůl cesty mezi Lutensovou Arabií coby naučnou vůní (tzn. vůní, k níž člověk rád přičichne čas od času, ale na pravidelné nošení je to až příliš velká vůně) a Xocoatl s tím, že ta není tak suchá a je spíš vanilkově mléčná. Škoda, že kusy z cestovního balení nejdou zakoupit i jednotlivě, hned bych po něm skočila.
Zlaté kakao.
Zlatá vanilka.
Jasná zář se špetičkou skořice.
Tohle není tmavé sladké kakao s pěnou, horké a husté smetanou.
Tohle je kakao průhledné,
zlaté sluncem, až oči přecházejí.!,
a díky tomu světelnému zlatu je Anima Dulcis hutně lehounká a plná, zlatě vanilkově nasládlá.
Zlatě se třpytící kakao...
...něco jak mořská hladina blyštící se v poledním slunci...
Jenže po čase začíná přece jen tmavnout..
...jakoby vosk a slamněnky, takové to křehké horko nad plamenem...
Zvláštní, lehce nostalgické tóny...
Ta vůně na kůži trochu pálí, přesně jak hořící svíčka blízko těla...
Nakonec delikátní závany hřebíčku a chilli...
...Anima Dulcis je starodávný životabudič.