Svěží ambrová vůně, dřevitá a sladká. Připomíná mi zámecké sály a místnosti se starým dřevěným obložením a nábytkem. Svěží tón je mírně skořicový a také verbena ve složení působí zajímavě - chvílemi cítím suché stonky trávy nebo řebříčku (podobné jako vnímám v Chergui od Lutense). Ambre Céruléen je hezká (a snad nekonfliktní) orientální vůně, která vynikne v teple - ideální pro ty, kdo mají v létě rádi vůni rozpálených borovic a pryskyřice, případně opalovací oleje typu Nubian.
Co dodat, moudjahidine už to všechno napsala. Nástup vetiveru a klid, trocha santalu a potom už se do popředí protlačí směs prachově kouřících pryskyřic se sladkou našlehanou tonkou a drobátkem skořice. Na co si však musím asi ještě zvyknout je moment, kdy se mezi tuto kompozici vkrade nahořklý citrusově-zelený tón verbeny. Naštěstí tam nevydrží příliš dlouho a dojezd už opět obstarávají nasládlé pryskyřice. Rozhodně je to zajímavá interpretace ambry s úctyhodnou výdrží, nicméně právě ta verbena mi zatím tak trochu brání, chtít se s ní seznámit ještě blíž a toužit po odstřiku potažmo flakonu.
Hmmm… Ambra sama o sobě křehká, doplněná kumpány podstatně hřmotnějšími: sladce, santalově dřevitá, jemně zakouřená, s výrazným nádechem krémově gurmánské tonky… Tohle zajímavé určitě je. A ta verbena? Zpočátku jasně zřetelná, ale velmi záhy utlumuje a ustupuje do pozadí, jen aby občas vykoukla se zeleně citrusovou svěžestí a vyrovnala sladkost a hustotu zbytku kompozice. Přítmí, kdy obrysy měknou a hrany se zaoblují. Proužek dýmu z posledních pár slz pálené pryskyřice doutná v ornamentech vzhůru a objímá obložení z vzácného dřeva, aby jej vzápětí opustil navždy. Snědá dívka si po teplé lázni natírá tělo hustým, sladce vonícím krémem. Rozemne v prstech lístek verbeny, zavře oči a zhluboka se nadechne, aby si uchovala v paměti kouzlo okamžiku vytrženého z okolního světa, zakonzervovaného a uchovaného jenom pro ni. Největší podobu shledávám asi s Oriental Brulant, s tím rozdílem, že OB je víc zakouřený a AC má v sobě nádech lehkosti daný tou verbenou (někomu se může zdát divný).
Svěží ambrová vůně, dřevitá a sladká. Připomíná mi zámecké sály a místnosti se starým dřevěným obložením a nábytkem. Svěží tón je mírně skořicový a také verbena ve složení působí zajímavě - chvílemi cítím suché stonky trávy nebo řebříčku (podobné jako vnímám v Chergui od Lutense). Ambre Céruléen je hezká (a snad nekonfliktní) orientální vůně, která vynikne v teple - ideální pro ty, kdo mají v létě rádi vůni rozpálených borovic a pryskyřice, případně opalovací oleje typu Nubian.
Co dodat, moudjahidine už to všechno napsala. Nástup vetiveru a klid, trocha santalu a potom už se do popředí protlačí směs prachově kouřících pryskyřic se sladkou našlehanou tonkou a drobátkem skořice. Na co si však musím asi ještě zvyknout je moment, kdy se mezi tuto kompozici vkrade nahořklý citrusově-zelený tón verbeny. Naštěstí tam nevydrží příliš dlouho a dojezd už opět obstarávají nasládlé pryskyřice. Rozhodně je to zajímavá interpretace ambry s úctyhodnou výdrží, nicméně právě ta verbena mi zatím tak trochu brání, chtít se s ní seznámit ještě blíž a toužit po odstřiku potažmo flakonu.
Hmmm… Ambra sama o sobě křehká, doplněná kumpány podstatně hřmotnějšími: sladce, santalově dřevitá, jemně zakouřená, s výrazným nádechem krémově gurmánské tonky… Tohle zajímavé určitě je. A ta verbena? Zpočátku jasně zřetelná, ale velmi záhy utlumuje a ustupuje do pozadí, jen aby občas vykoukla se zeleně citrusovou svěžestí a vyrovnala sladkost a hustotu zbytku kompozice. Přítmí, kdy obrysy měknou a hrany se zaoblují. Proužek dýmu z posledních pár slz pálené pryskyřice doutná v ornamentech vzhůru a objímá obložení z vzácného dřeva, aby jej vzápětí opustil navždy. Snědá dívka si po teplé lázni natírá tělo hustým, sladce vonícím krémem. Rozemne v prstech lístek verbeny, zavře oči a zhluboka se nadechne, aby si uchovala v paměti kouzlo okamžiku vytrženého z okolního světa, zakonzervovaného a uchovaného jenom pro ni. Největší podobu shledávám asi s Oriental Brulant, s tím rozdílem, že OB je víc zakouřený a AC má v sobě nádech lehkosti daný tou verbenou (někomu se může zdát divný).