Jeden z těch, o nichž nemluvím.
Beckett.
Ale...
... když jde o vůně...
Tahle by mohla být jeho.
Voněl by tak jeho černý svetr, ulpívala by v jeho hlubokých vráskách.
Jeho pracovna, on a přítmí.
Na stole před ním mnoho popsaných archů, on nad nimi tiše, nehnutě skloněný.
V karafě Armagnac, v porcelánovém šálku stydnoucí káva se zlomkem skořicového svitku, hned vedle dýmka nacpaná tabákem, starý tmavý nábytek jemně voní, knihy taky //víš, jak voní staré knihy... papír, lepidlo, nasládle neviditelná plíseň//...
//Myslím, že se píše rok 1956 & Samuel Beckett právě dopsal Fin de partie...//
Jeden z těch, o nichž nemluvím.
Beckett.
Ale...
... když jde o vůně...
Tahle by mohla být jeho.
Voněl by tak jeho černý svetr, ulpívala by v jeho hlubokých vráskách.
Jeho pracovna, on a přítmí.
Na stole před ním mnoho popsaných archů, on nad nimi tiše, nehnutě skloněný.
V karafě Armagnac, v porcelánovém šálku stydnoucí káva se zlomkem skořicového svitku, hned vedle dýmka nacpaná tabákem, starý tmavý nábytek jemně voní, knihy taky //víš, jak voní staré knihy... papír, lepidlo, nasládle neviditelná plíseň//...
//Myslím, že se píše rok 1956 & Samuel Beckett právě dopsal Fin de partie...//
902 ARMAGNAC, TABAC BLOND, CANELLE = Armagnac se švestkově čokoládovými tóny + sladká, tmavá, zemitá skořice, lehký tabák + kořenité/dřevité tóny //i ty měkké, jemné, papírové//