Zjevení, nádhera. Jako když nasadíte rituální vyřezávanou masku a octnete se na úplně jiném místě a stanete se jiným člověkem. Možná šamanem. Máte blíž k přírodě a vše je tak prosté, jde o to - přežít. Vanilkou a medem vonící exotické lakované tmavé dřevo prostoupené pryskyřicí, jemně živočišné. Slunce a mystyčno.
Vůně nese název bývalé francouzské kolonie v Asii. Rozkládala se na území dnešního Laosu, Kambodžy a Vietnamu. Konkrétně prý Pierra inspirovaly dvě fotografie z roku 1920 z plavby po řece Mekong za ranních červánků, protékající touto oblastí. No a Pierre to vyřešil velice šalamounsky. Řeku byste totiž v téhle vůni hledaly marně, takže použil jednotlivé složky z těchto končin.
V začátku vás přivítá chladně svěží závan pikantního kardamomu, následovaný vanilkově pryskyřičnatým benzoinem, které by tedy snad mohly reprezentovat ranní mlhu a ty červánky, když jó popustíme uzdu fantazii, ale to je tak všechno. Potom už to totiž rozjedeme pěkně gurmánsky po Guillaumovsku a to s dřevěným soudkem zcukernatělého medu a sklenicí horkého kondenzovaného mléka, v němž si rozmícháme několik zrníček drceného pepřem, aby nám z té vší dlouhotrvající sladkosti úplně netrnuly zuby.
Benzoin... Sytý, hustý, kouřový benzoin promíchaný s medem, zlatavý, balzamický a nasládlý. Je to opravdu hutná, hřejivá vůně, taková "líně plynoucí". Někomu se takhle předimenzovaný benzoin, jehož vanilková strana ustoupila pálenému balzámu, může zdát už moc, odlehčuje ho jen nepatrný poprašek černého pepře lehký jako vánek. Dřevitý základ je suchý a nasládlý, složení uvádí dřevo tanaka, ale já myslím, že ani pro santal - povedený santal - bychom nemuseli chodit daleko.
Zjevení, nádhera. Jako když nasadíte rituální vyřezávanou masku a octnete se na úplně jiném místě a stanete se jiným člověkem. Možná šamanem. Máte blíž k přírodě a vše je tak prosté, jde o to - přežít. Vanilkou a medem vonící exotické lakované tmavé dřevo prostoupené pryskyřicí, jemně živočišné. Slunce a mystyčno.
Vůně nese název bývalé francouzské kolonie v Asii. Rozkládala se na území dnešního Laosu, Kambodžy a Vietnamu. Konkrétně prý Pierra inspirovaly dvě fotografie z roku 1920 z plavby po řece Mekong za ranních červánků, protékající touto oblastí. No a Pierre to vyřešil velice šalamounsky. Řeku byste totiž v téhle vůni hledaly marně, takže použil jednotlivé složky z těchto končin.
V začátku vás přivítá chladně svěží závan pikantního kardamomu, následovaný vanilkově pryskyřičnatým benzoinem, které by tedy snad mohly reprezentovat ranní mlhu a ty červánky, když jó popustíme uzdu fantazii, ale to je tak všechno. Potom už to totiž rozjedeme pěkně gurmánsky po Guillaumovsku a to s dřevěným soudkem zcukernatělého medu a sklenicí horkého kondenzovaného mléka, v němž si rozmícháme několik zrníček drceného pepřem, aby nám z té vší dlouhotrvající sladkosti úplně netrnuly zuby.
Benzoin... Sytý, hustý, kouřový benzoin promíchaný s medem, zlatavý, balzamický a nasládlý. Je to opravdu hutná, hřejivá vůně, taková "líně plynoucí". Někomu se takhle předimenzovaný benzoin, jehož vanilková strana ustoupila pálenému balzámu, může zdát už moc, odlehčuje ho jen nepatrný poprašek černého pepře lehký jako vánek. Dřevitý základ je suchý a nasládlý, složení uvádí dřevo tanaka, ale já myslím, že ani pro santal - povedený santal - bychom nemuseli chodit daleko.