Gurmánka negurmánka, protože plná zakouřenébo černého dřeva wenge a doutnajících balzámů. Krásné a temné, výborně se to doplňuje s jinak dost sladkými gurmánskými složkami v podobě zimní limitky latté z tmavě pražené kávy s nepřeslazeným karamelem, nahrubo namletými praženými oříšky, s nádechem lékořice a kapkou medově dřevitého karibského rumu. Dohromady velmi povedené, vyloženě zimní. Starší formulace je fakt síla a držák.
Když jsem parfém poprvé vyzkoušela, připadal mi jako vůně ohořelého dřevo ze sudu, ve kterém bylo kdysi velmi dobré portské. Jakmile jsem si přečetla složení, hned se mi v té dřevité sladkosti zobrazily i lískové oříšky (takové ty čerstvě vyloupané, a když je rozmixujete, vytéká z nich oříškové mléko), a přepálený karamel. V základu bych si vsadila i na cedrové dřevo.
…ani jsem nemusela do databáze…
Krásné temné karamely,
jakoby naložené v alkoholu, lépe –
utopené v silné ohnivé vodě spolu s dřevy.
Ale tvrdými tmavými dřevy(eben, mahagon).
Ok – a pak s trochou nápovědy…:
není to vůbec pecka ve smyslu síly.
Je „pouze“ krásně a akorát intenzivní
= nemusíte bořit nosit do kůže, ale ani vás nepřeválcuje…
Prostě exotický, ale velmi příjemný orient, africký…
…sedět ve tmě u ohně, občas prasknou vzduchem řežavé jiskry,
tráva kolem ohniště je vyschlá na troud a místy se dokonce vznítí.
Ne čichat k hořícím polínkům v ohni,
ale vnímat vůni páleného dřeva ve vzduchu, nasávat do nosu horko z rozpálených kamenů ohniště.
A pokud by jste se chtěli dostat lehce do transu – přihoďte do plamenů velkou hrst karamel,
pár pendrekových špalků a zase plným nádechem přefiltrujte vzduch do svých plic…
Delikátně kouřovo s karamelovolékořicovým tónem na hladkých dřevech.
Jestli může být exotická vůně hebká.?.
Tak je.
„Cool“ vůně.
A jedna z mála od PG, u níž nemusíte čekat, než se vybarví…!
22/06/10
Některé zdroje hovoří v případě této vůně o inspiraci africkým kmenem Masajů a africkými voodoo rituály obecně, jiné se zase přesouvají na Pobřeží Slonoviny ke kmeni Baoulé a jejich kultuře. A teď babo raď :) . Osobně jsem v případě druhého kmenu narazila na zmínku o hře „Atté“, podobnou kuličkám jen s tím rozdílem, že příslušníci tohoto kmene k ní používají oříšky, tak možná to bude od obojího trochu.
No především je to zase sladké, jak má Pierre ve zvyku :D . Začátek je jednou stranou zajímavý, i když jsem z něj tak trochu v rozpacích: představte si marokánky na hromadě, posypané hořkou pomerančovou kůrou a vydatnou dávkou hřebíčku. Asi díky němu se z této směsi totiž line takový lehce zapařený odér.
Po rozvonění ovšem přichází Pierrova gurmánská škola. Máme tu pražené oříšky, zamíchané do nutelly. K tomu přidáme špetku, jen nepatrně připálené sladké lékořice, která je stejně příjemná jako ta v Myrhhiadu – znovu opakuji, ano Pierre asi jako jeden z mála parfumérů opravdu ví, jak s touhle konkrétní složkou zacházet – a necháme vařit v tmavém dřevěném kotlíku, až se nám z něj začne kouřit.
Gurmánka negurmánka, protože plná zakouřenébo černého dřeva wenge a doutnajících balzámů. Krásné a temné, výborně se to doplňuje s jinak dost sladkými gurmánskými složkami v podobě zimní limitky latté z tmavě pražené kávy s nepřeslazeným karamelem, nahrubo namletými praženými oříšky, s nádechem lékořice a kapkou medově dřevitého karibského rumu. Dohromady velmi povedené, vyloženě zimní. Starší formulace je fakt síla a držák.
Když jsem parfém poprvé vyzkoušela, připadal mi jako vůně ohořelého dřevo ze sudu, ve kterém bylo kdysi velmi dobré portské. Jakmile jsem si přečetla složení, hned se mi v té dřevité sladkosti zobrazily i lískové oříšky (takové ty čerstvě vyloupané, a když je rozmixujete, vytéká z nich oříškové mléko), a přepálený karamel. V základu bych si vsadila i na cedrové dřevo.
…ani jsem nemusela do databáze…
Krásné temné karamely,
jakoby naložené v alkoholu, lépe –
utopené v silné ohnivé vodě spolu s dřevy.
Ale tvrdými tmavými dřevy(eben, mahagon).
Ok – a pak s trochou nápovědy…:
není to vůbec pecka ve smyslu síly.
Je „pouze“ krásně a akorát intenzivní
= nemusíte bořit nosit do kůže, ale ani vás nepřeválcuje…
Prostě exotický, ale velmi příjemný orient, africký…
…sedět ve tmě u ohně, občas prasknou vzduchem řežavé jiskry,
tráva kolem ohniště je vyschlá na troud a místy se dokonce vznítí.
Ne čichat k hořícím polínkům v ohni,
ale vnímat vůni páleného dřeva ve vzduchu, nasávat do nosu horko z rozpálených kamenů ohniště.
A pokud by jste se chtěli dostat lehce do transu – přihoďte do plamenů velkou hrst karamel,
pár pendrekových špalků a zase plným nádechem přefiltrujte vzduch do svých plic…
Delikátně kouřovo s karamelovolékořicovým tónem na hladkých dřevech.
Jestli může být exotická vůně hebká.?.
Tak je.
„Cool“ vůně.
A jedna z mála od PG, u níž nemusíte čekat, než se vybarví…!
22/06/10
Některé zdroje hovoří v případě této vůně o inspiraci africkým kmenem Masajů a africkými voodoo rituály obecně, jiné se zase přesouvají na Pobřeží Slonoviny ke kmeni Baoulé a jejich kultuře. A teď babo raď :) . Osobně jsem v případě druhého kmenu narazila na zmínku o hře „Atté“, podobnou kuličkám jen s tím rozdílem, že příslušníci tohoto kmene k ní používají oříšky, tak možná to bude od obojího trochu.
No především je to zase sladké, jak má Pierre ve zvyku :D . Začátek je jednou stranou zajímavý, i když jsem z něj tak trochu v rozpacích: představte si marokánky na hromadě, posypané hořkou pomerančovou kůrou a vydatnou dávkou hřebíčku. Asi díky němu se z této směsi totiž line takový lehce zapařený odér.
Po rozvonění ovšem přichází Pierrova gurmánská škola. Máme tu pražené oříšky, zamíchané do nutelly. K tomu přidáme špetku, jen nepatrně připálené sladké lékořice, která je stejně příjemná jako ta v Myrhhiadu – znovu opakuji, ano Pierre asi jako jeden z mála parfumérů opravdu ví, jak s touhle konkrétní složkou zacházet – a necháme vařit v tmavém dřevěném kotlíku, až se nám z něj začne kouřit.