Jednak je jaro (aspoň to tak z okna vypadá) - nejvyšší čas začít přemýšlet o zahradě, kytičkách atd.
...
Dále mě – už poněkolikáté - rozveselilo zjištění, že kdo ještě neobjevil prastarý (nejlépe přísně tajný) recept na voňavku, jako by nebyl… A když jsem narazila na jeden již „odtajněný“ a ještě ke všemu možná i použitelný, nemohla jsem odolat! Navíc celá záležitost, provedena do důsledků, může potěšit hned několikanásobně… tak snad nebude vadit, že jde o počinek už pár let starý.
...
Takže, o čem to vlastně mluvím...
...
V roce 2009 proběhla pravidelná Chelsea Flower Show v Londýně, které se vždycky zúčastní špičky v oboru. Všichni se, jak je u podobných soutěží zvykem, snaží přinést něco nového a ohromit porotu i návštěvníky, takže zmíněný ročník mohl nabídnout nejen krásné rostliny, ale třeba i pirani, trpaslíky a překvapivě též tuny (no, rozhodně aspoň metráky) plastelíny, kdy jeden ze soutěžících sice předvedl působivý zahradní kout, leč bez jakékoliv (živé) rostliny:
...
(Zdroj: http://www.dailymail.co.uk)
...
Jinou zajímavou exhibici (oceněnou stříbrnou medailí), věrnou to kopii tvůrcům dobře známého prostředí, zase dodali vězni a bezdomovci:
...
(Zdroj: http://www.dailymail.co.uk)
...
Ale ať už se soutěžící snažili překvapit či šokovat jakkoliv, zlatou medaili za originalitu si odnesli architekti Laurie Chetwood a Patrick Collins – za na první pohled nikterak výjimečnou kreaci, nazvanou (zde by měly zaznít fanfáry)… Parfémová zahrada!
...
(Zdroj: http://www.shootgardening.co.uk)
......
A jsme – konečně – u merita věci. Neboť Laurie s Patrickem při prohledávání archívů narazili na ten pověstný recept, sepsaný přímo pro potřeby královny Alžběty I., tentokrát snad skutečně pravý (neboť zdokumentovaný a uložený v tak důvěryhodné instituci, jakou knihovna Londýnské královské zahradnické společnosti je).
Archívy procházeli, neb jejich původní záměr zněl vcelku prostě: Vytvořit zahradu jako olfaktorickou cestu časem.
Pro jeho uskutečnění tedy použili většinu známých rostlin, využívaných kdysi i dnes v parfumérství (levandule, růže, pivoňka, kosatec, pelargonie, fialky… šalvěj, tymián, fenykl… puškvorec… a samozřejmě dřeviny jako cedr, thuje, borovice… ), takže procházka jejich expozicí musela lahodit nejen zraku, ale i čichu.
...
(Zdroj: http://www.shootgardening.co.uk)
......
Navíc, na základě již několikrát zmíněného receptu, nechali i vyrobit – dokonce ve spolupráci se značkou Jean Patou - parfém (vlastně eau de toilette), nazvaný jednoduše „Elizabeth I.“, který byl na výstavě ke koupi za solidních £25.
Jediná složka, u které se striktně nedrželi původní receptury, bylo pižmo – jak podotkl Laurie, poněkud se jim příčilo použít skutečné, živé jeleny… zde si tedy vypomohli syntetikou, ale jinak je podle něj “Elizabeth I.” naprosto autentická.
...
..
Dobrá zpráva: údajně by měla být k dostání dodnes – mezi suvenýry, prodávanými v Kensingtonském paláci, Hampton Courtu a Toweru. Třeba bude mít některá z parfumaniaček to štěstí…
...
Tak, to bychom měli. Teď bude laskavý čtenář odměněn za trpělivost, neboť zde jest konečně ten recept!
...
Jak prosté!
Zdroje:
http://www.stylist.co.uk/beauty/the-royal-familys-favourite-perfumes
http://chetwoods.com/2013/05/queen-elizabeth-is-perfume-is-still-a-winner/
Plastelínová záhrada .... Nieeee! Ako úlet alebo nejaký odkaz, provokácia, no budiž, ale Laurie s Patrickom a v spolupráci s Jean Patou, ma zaujali.
barbucha: To by ho asi nebavilo, kytky nemaj motor. Vaření alžbětinský voňavky by asi mělo větší úspěch. Úplně ho slyším: "Já ši...ťuchnu! Voní to, nooooo..."
Ta plastelínová zahrada je super :) .
Ale ta alžbětinská vůně by mě zajímala, tak si říkám, co je jednodušší, zaletět si do Londýna nebo si obstarat složky a zaexperimentovat si :) ?
Máš aspoň inspiraci pro zábavu s mladým pánem! Stačí zaskočit do papírnictví... :-)
James May má prostě vytříbený smysl pro humor. To muselo dát práce...tolik plastelíny...