Už jste to slyšeli? Lucka Vondráčková prý nazpívá duet s Mickem Jaggerem! O hudbu se postará Janek Ledecký a text jim složí sám velkej Xindl!!! Že jste větší blbost ještě nečetli? Já jo. Tou větší blbostí je etiketa s nápisem Lady Vengeance na parfému, z něhož se line vůně tisíce otevřených pracích praček. Prášek se sype po tunách, aviváž se vylévá po litrech. Vytáhněte sněhobílý šatečky, který by vám mohla závidět i vílí princezna a běžte v tom zpívat Uriah Heep do karaoke baru. Pomsta bude sladká.
Vůně protikladů...parfémový jin a jang....tak to je Lady Vengeance. Začátek je svižný, kvapíkový, až halasný, v podobě nahořklé temné růže v poryvech ledového větru. Postupně se uhlazovala a usazovala do sladší mentolově pižmové sušené růže poprášené prachem z najemno přesáté hlíny.
Tohle vůbec není mstivá dáma. Jenom na začátku trochu vytáhne svoje svěží hořké citrusové a kořenité drápky, ale hned je schová do tenounkých levandulových rukaviček. No a pak se ukáže, že jde vlastně o lehce mýdlovou růží. To už se k ní však připojuje pačuli, což jí dodá trochu temnější, zemitou hloubku a překvapivě i chladné "sametově" zelené tóny.
Ve srovnání s jinými vůněmi s touto kombinací tu ovšem pačuli působí podle mě docela krotce. Asi tomu pomáhá i to, že nám ta růže v pozadí jakoby bonbónkovatí. A teprve ve výsledné směsi květinově mýdlové svěžesti růže, sametovosti, zemitosti, rybízového? bonbónu a pudrového pižma odhalíme, že ona má přece jen jeden schovaný trn s kovovým hrotem. Vida a pak, že si s žádnou Francisovou růží nerozumím.
Už jste to slyšeli? Lucka Vondráčková prý nazpívá duet s Mickem Jaggerem! O hudbu se postará Janek Ledecký a text jim složí sám velkej Xindl!!! Že jste větší blbost ještě nečetli? Já jo. Tou větší blbostí je etiketa s nápisem Lady Vengeance na parfému, z něhož se line vůně tisíce otevřených pracích praček. Prášek se sype po tunách, aviváž se vylévá po litrech. Vytáhněte sněhobílý šatečky, který by vám mohla závidět i vílí princezna a běžte v tom zpívat Uriah Heep do karaoke baru. Pomsta bude sladká.
Vůně protikladů...parfémový jin a jang....tak to je Lady Vengeance. Začátek je svižný, kvapíkový, až halasný, v podobě nahořklé temné růže v poryvech ledového větru. Postupně se uhlazovala a usazovala do sladší mentolově pižmové sušené růže poprášené prachem z najemno přesáté hlíny.
Tohle vůbec není mstivá dáma. Jenom na začátku trochu vytáhne svoje svěží hořké citrusové a kořenité drápky, ale hned je schová do tenounkých levandulových rukaviček. No a pak se ukáže, že jde vlastně o lehce mýdlovou růží. To už se k ní však připojuje pačuli, což jí dodá trochu temnější, zemitou hloubku a překvapivě i chladné "sametově" zelené tóny.
Ve srovnání s jinými vůněmi s touto kombinací tu ovšem pačuli působí podle mě docela krotce. Asi tomu pomáhá i to, že nám ta růže v pozadí jakoby bonbónkovatí. A teprve ve výsledné směsi květinově mýdlové svěžesti růže, sametovosti, zemitosti, rybízového? bonbónu a pudrového pižma odhalíme, že ona má přece jen jeden schovaný trn s kovovým hrotem. Vida a pak, že si s žádnou Francisovou růží nerozumím.